V rámci osobnostního rozvoje se žáci 5. A pustili do něčeho velkého – uspořádali si vlastní třídní volby. Důvod byl prostý: chyběl jim místopředseda třídy, a když už jsou zrovna volby i v reálném světě, proč si to nezkusit na vlastní kůži?
V rámci osobnostního rozvoje se žáci 5. A pustili do něčeho velkého – uspořádali si vlastní třídní volby. Důvod byl prostý: chyběl jim místopředseda třídy, a když už jsou zrovna volby i v reálném světě, proč si to nezkusit na vlastní kůži?
Zpočátku to vypadalo, že se nikomu do politiky nechce, ale znáte to. Stačilo pár minut přemlouvání a kandidátů bylo nakonec hned šest! A s nimi i celá řada odvážných (a místy velmi kreativních) volebních slibů.V kampaních zaznívaly návrhy jako:
– zlepšení školních obědů (samozřejmě!)
– častější školy v přírodě
– více projektových dní
– a dokonce zákusek jednou týdně!
Samotné volby proběhly zcela profesionálně a tajně – každý volič se musel prokázat svým dokladem, u volební komise zasedla paní učitelka s paní asistentkou a hlasy končily ve volební urně. Žáci si celý proces náramně užili – tak moc, že v dalším týdnu chtěli ve volbách pokračovat.
A tak vznikly školní spolky – hnutí s vlastními názvy, slogany i programem. Každý měl svůj plán, jak zlepšit školu (a hlavně obědy, samozřejmě).
Šťastná škola s mottem „Do školy by měli všichni chodit dobrovolně a s chutí, to se pokusí zařídit naše skvělé hnutí.“ usilovala o osobnostní rozvoj pro všechny třídy, kvalitnější obědy a více projektů.
Příroda chtěla více škol v přírodě, lepší obědy, přespávačky ve škole a programování pro všechny.
Hnutí MLK prosazovalo malou hernu s laser games a modernější školní nábytek.
FHAN (Fotbalisti, Házenkáři a Nezaměstnaní) přišli s opravdu velkolepým plánem – kratší hodiny, delší přestávky, školní kino, bazén s tobogánem a vyučování od 8:45.
Špachtle k ničemu se zaměřily na více projektových dnů a – jak jinak – lepší obědy.
Je vidět, že fantazie páté třídy nezná mezí a že největším tématem dne je bezpochyby školní jídelna – tam by se podle dětí dalo zlepšovat pořád. Kdo ví, třeba se některý z těchto nápadů jednou opravdu dostane do „velké politiky“.
Markéta Patáčiková